Pražské věže

Karlův most
Praha 1 - Malá Strana
110 00

Z HISTORIE
Věž na západním konci mostu je v podstatě soustavou dvou věží odlišného vzhledu, původu i velikosti. Menší z věží byla postavena již v románském slohu, byla součástí prvního pražského kamenného Juditina mostu z 1. poloviny 12. století, je však starší. První zmínky o ní pocházejí až z roku 1249. Druhá, vyšší věž, začala vznikat se stavbou Karlova mostu roku 1357 podle vzoru Staroměstské mostecké věže z protilehlého břehu, ovšem byla dokončena až o století později za vlády Jiřího z Poděbrad, stále bez plánované sochařské výzdoby. Obě věže spojuje brána s cimbuřím z počátku 15. století. Zdobena je znaky zemí Václava IV. Věže s bránou byly rovněž součástí městského opevnění, ovšem nebyly tolik poničeny za Třicetileté války jako věž na druhém břehu, neboť Švédové ji získali bez většího odporu.
Menší, tzv. Juditina věž, sloužila od začátku 15. století jako těžký žalář a svojí funkci si udržela další dvě stovky let. Od roku 1591 až do roku 1784, kdy byla sloučena pražská města, sídlil ve věži celní úřad. Vchod do věže je z chodby domu čp. 56, v níž sídlil úřad mostu Pražského a solní úřad císařský. Ve stejném roce, kdy byla ve věži zřízena celnice, prošla věž i renesančními úpravami. Z této přestavby se dochovaly ozdobné štíty, zbytky rustikované omítky, tvar oken a portálu. Ve sklepení věže je dochován významný soubor rytin z poloviny 13. století, které zachycují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou hvězdu a několik šlechtických erbů.
Vyšší z věží je nejmladší částí celého Karlova mostu, nepočítáme-li samozřejmě rekonstrukce po velké povodni v 18. století. Věž byla využívána především jako sklad a vzhledem ke své dispozici také jako hláska, tedy podobně jako věže u sv. Mikuláše nebo na Staroměstském náměstí.Ochoz je umístěn ve výšce šestadvaceti metrů, výška věže bez ozdobných prvků je pětačtyřicet metrů. Obě věže prošly v letech 1879 - 83 rekonstrukcí pod vedením Josefa Mockera..

ČASOVÁ OSA
1249 – první písemná zmínka o tzv. Juditině věži na Malé Straně
1357 – položeny základy věže i Karlova mostu Karlem IV.
1411 – přibližně toho roku byla zbudována nová brána mezi věžemi a uvedeno do provozu vězení
1591 – v Juditině věži vzniká celnice, probíhají renesanční úpravy
1784 – Karlův most poničen velkou povodní
1841 – v Praze postaven 2. most, do té doby Karlův most jedinou pevnou spojnicí přes Vlatvu

ZAJÍMAVOSTI
O tradici antického Říma
V Juditině věži je uložen vzácný pozdně románský opukový reliéf, který zachycuje předání královského úřadu druhému českému králi Vladislavovi římským císařem Friedrichem Barbarossou. Z precizního zpracování reliéfu je zřejmá inspirace antickým uměním. Reliéf je tak prvním dokladem vztahu českého umění k antické tradici.

EXPOZICE
Současná expozice
"Na mostě o mostě" - historie a zajímavosti Karlova mostu, povodně, Bradáč, originál Bruncvíkova meče, expozice byla připravena ve spolupráci s Muzeem hl.m.Prahy.

Novinky!!!
Troubení historických trubačů denně každou celou hodinu .

JAK SE K NÁM DOSTANETE MHD?
Metrem B na stanici Malostranská a dále tramvají na Malostranské náměstí.

NÁVŠTĚVNÍ DOBA 2009
Celoroční provoz
říjen, březen: po - ne 10 - 21
listopad-únor: po-ne 10-18
duben-září: po - ne 10 - 22

CENÍK VSTUPNÉHO

Petřínské sady
Praha 1 - Malá Strana
110 00

Z HISTORIE
Bludiště na Petříně je v těsném sousedství rozhledny. Bylo původně zbudováno podle projektu architekta Wiehla jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní výstavě roku 1891. Vzniklo tedy ve stejném roce jako rozhledna. Bludiště stálo původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce na pražském výstavišti, o dva roky později bylo ale přemístěno na Petřín. Je volnou kopií gotické brány zvané Špička, která byla součástí opevnění Vyšehradu a byla postavena ve 2. polovině 14. století za vlády Karla IV. Zdobilo ji devět věžiček. Poté, co byl pavilon přenesen na Petřín, bylo v pravé části objektu nainstalováno místo panoramatu s diapozitivy zrcadlové bludiště, které vede k dioramatickému obrazu. Ten zachycuje památnou scénu z roku 1648, kdy se švédská armáda pokoušela přes Karlův most dobýt Staré Město, ale díky statečnému odporu studentů a profesorů z jezuitské koleje bylo město uhájeno. Promyšlená kombinace plastického popředí s plochou malbou pozadí Hradčan, navozuje živý dojem a je dílem bratrů Adolfa a Karla Liebscherových a Vojtěcha Bartoňka.
Inspirací petřínskému bludišti bylo patrně zrcadlové bludiště v Prátru ve Vídni. Druhá místnost, síň smíchu, byla roku 1911 vybavena různě vypouklými a vydutými zrcadly, která vtipně deformují lidský odraz. Bludiště má 31 obyčejných a 14 zkreslujících zrcadel, původně jich ale bylo jen 35. Roku 1975 byla provedena celková rekonstrukce dřevěné stavby.

ČASOVÁ OSA
1891 – zrcadlové bludiště a dioramatický obraz v pavilonu KČT byly instalovány na pražském výstavišti
1892 – stavba byla přemístěna na Petřín
1911 – do expozice byla doplněna křivá zrcadla
1975 – byla provedena generální rekonstrukce objektu bludiště

ZAJÍMAVOSTI

Pavilon Klubu českých turistů byl navržen a realizován jako volná kopie gotické brány na Vyšehradě se vším všudy. Proto po celou dobu Jubilejní výstavy sloužil u pavilonu – brány stylově oblečený vrátný, tzv. fortnéř, v gotickém oblečení s halapartnou, lucernou a klíči, který hlídkoval u padacího můstku vedoucího k objektu.
Panoramatický obraz Boj se Švédy na Karlově mostě od bratří Liebscherů.

JAK SE K NÁM DOSTANETE?
lanovkou,
pokud je lanovka mimo provoz:
- z Pohořelce (tram č. 22) ulicí Strahovskou nebo Úvoz
- od stanice Malostranské náměstí (tram č. 12, 20, 22) ulicí Tržiště a Vlašská
- z Újezdu (tram. č. 6, 9, 12, 22 nahoru Seminářskou zahradou
- ze stanice Koleje Strahov pěšky po rovině areálem kolejí a Růžovým sadem (bus od metra A Dejvická 143, 149, 217 )

NÁVŠTĚVNÍ DOBA 2009
Celoroční provoz
říjen, březen: po - ne 10 - 20
listopad-únor: po-ne 10-18
duben-září: po - ne 10 - 22

Bezbariérový přístup

CENÍK VSTUPNÉHO

Petřínské sady
Praha 1 - Malá Strana
110 00

Z HISTORIE
Na první pohled je zřejmé, že Petřínská rozhledna musí být nějakým způsobem spojena s pařížskou Eiffelovkou. Ve skutečnosti jde o přímou inspiraci Klubu českých turistů, kteří roku 1889 navštívili světovou výstavu v Paříži a rozhodli se podobnou věž vybudovat i v Praze. Dr. Vilém Kurz tedy napsal článek „Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti“, kde vylíčil nejen novou rozhlednu, ale předpověděl též vlastní lanovku. Článek vzbudil celonárodní nadšení a lidé začali upisovat podílové listy na 50 zlatých. Cílem bylo opatřit dvaatřicet tisíc zlatých. Práce podle plánů inženýrů Františka Prášila a Julia Součka začaly 16. března a už 20. srpna byla rozhledna dokončena a slavnostně otevřena. Psal se rok 1891.
Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah; okolo něj se vinou dvě točitá schodiště - jedno pro cestu nahoru, druhé pro cestu dolů. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, horní je ve výšce 55 metrů. Společně s rozhlednou byla dokončena i lanová dráha. V 60. letech 20. století byly na vrcholu rozhledny umístěny vysílací antény pro televizní a rozhlasové vysílání. Roku 1979 byla rozhledna pro špatný technický stav konstrukce uzavřena pro veřejnost. Otevřena byla až v květnu 1991 u příležitosti druhé Jubilejní výstavy.

ČASOVÁ OSA
1889 – členové Klubu českých turistů se v Paříži inspirují Eiffelovou věží
16. březen 1891 – zahájena stavba Petřínské rozhledny
20. srpen 1891 – slavnostní otevření nové rozhledny
1938 – požár na vrcholu rozhledny závadou elektroinstalace
1939 – Hitler vyslovil přání Petřínskou rozhlednu zbořit
1979 – pro špatný stav rozhledna uzavřena pro budoucnost
1991 – při příležitosti II. Jubilejní výstavy věž opět otevřena

ZAJÍMAVOSTI

Technické údaje
hloubka základů: 11 m
šířka základů: 300 m²
výška: 60 m
počet schodů: 299
váha konstrukce: 175 tun

Nacisté rozhlednu nechtěli
Když roku 1939 navštívil okupovanou Prahu říšský vůdce Adolf Hitler, vyslovil přání, aby byla Petřínská rozhledna stržena. Proč? Podle Hitlera prý kazila výhled z oken Pražského hradu. Čechům se však podařilo demolici odkládat a rozhlednu tak nakonec zachránit.

EXPOZICE

Současná expozice

V suterénu věže je stálá výstava "Jára Cimrman, génius, který se neproslavil" (fotografie a různé exponáty např. dětský proutěný kočárek, v němž byl odchován Jára Cimrman, dřevěný houpací koník, bicykl pro hasičské sbory, stará drezína Louda na ruční pohon, od 2.6. 2005 nová část expozice "Nové objevy s rukopisem Járy Cimrmana nalezené v archivech Národního technického muzea a Pivovaru Plzeňský Prazdroj") - autoři Jaroslav Weigel, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák
Rozhledna a její historie - Klub českých turistů
Výstava je zahrnuta do vstupného.

JAK SE K NÁM DOSTANETE MHD?
lanovkou,
pokud je lanovka mimo provoz:
- z Pohořelce (tram č. 22) ulicí Strahovskou nebo Úvoz
- od stanice Malostranské náměstí (tram č. 12, 20, 22) ulicí Tržiště a Vlašská
- z Újezdu (tram. č. 6, 9, 12, 22) nahoru Seminářskou zahradou
- ze stanice Koleje Strahov pěšky po rovině areálem kolejí a Růžovým sadem (bus od metra A Dejvická 143, 149, 217,od metra B Nové Butovice 149, od metra B Anděl 217 nebo bus 176 ze stanice Stadion Strahov)

NÁVŠTĚVNÍ DOBA 2009
Celoroční provoz
říjen, březen: po - ne 10 - 20
listopad-únor: po-ne 10-18
duben-září: po - ne 10 - 22

Bezbariérový přístup

CENÍK VSTUPNÉHO

Na Příkopě
Praha 1 - Staré Město
110 00

Z HISTORIE
Prašná brána je v historickém kontextu jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Začínaly u ní královské korunovační průvody. Právě zde začíná královské cesta a končila zde i významná cesta z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny. Původně ale na tomto místě stávala brána Horská, později pro svůj žalostný stav zvaná Odraná, z 1. poloviny 13. století. Tehdy ještě byla součástí městského opevnění, ale po založení Nového Města Karlem IV. pozbylo opevnění na tomto místě významu, a tak v hradebním příkopu (dnešní ulice Na Příkopech), začala roku 1475 růst nová representativní brána. Svou důležitost měla brána jen do doby, než se královské sídlo vrátilo z Králova dvora (prostor dnešního Obecního domu) na Pražský hrad. Brána zůstala nedokončena až do roku 1592, kdy byl zbudován nový vchod a točité schodiště. Když roku 1757 obléhala pruská vojska Prahu, našly si dělové koule i bránu a poškodily jí. V důsledku toho byla z brány odstraněna sochařská výzdoba významného architekta a sochaře Matěje Rejska z 15. století. Podobu, jakou má prašná brána dnes, získala při rekonstrukci v 80. letech 19. století. Ta byla prováděna podle návrhu architekta Josefa Mockera.
Dobu, v níž brána vznikala, odráží i její výzdoba. Je zřejmé, že se architekt inspiroval u monumentální Staroměstské mostecké věže. Směrem do Celetné ulice je nad průjezdem umístěna socha Jiřího z Poděbrad ve společnosti Vladislava II. Jagelonského, českých králů té doby. Na opačné straně věže, směrem na náměstí Republiky, zdobí prostor sochy velkých českých panovníků Karla IV. a Přemysla Otakara II. K další výzdobě patří sochy svatých, Adama a Evy, samozřejmě také znaky českých zemí a různé alegorie.

ČASOVÁ OSA
1348 – Karel IV. zakládá Nové Město, staré městské opevnění ztrácí na významu
1383 – sídlo českého panovníka se na sto let přesouvá do Králova dvora, který stával na místě Obecního domu
1475 – započato se stavbou Nové brány, později zvané Prašná
1592 – teprve tohoto roku je Prašná brána dokončena
1757 – při pruském obléhání Prahy dochází i k poškození brány
1823 – na vrchol věže umístěny hodiny
1878 – počátek rekonstrukce v novogotickém slohu

ZAJÍMAVOSTI

Technické údaje
výška: 65 m
výška ochozu: 44 m
počet schodů: 186

Architektonická překvapení
Od konce 17. století sloužila Nová věž jako sklad střelného prachu, od té doby se jí říká Prašná brána.
Prašná brána byla založena na dně obranného příkopu, v hloubce devíti metrů pod dnešním povrchem. K průjezdu branou původně vedl most.
Na stěně věže, která sousedí s Obecním domem jsou zachyceny lehce erotické výjevy. V téže stěně je mezi poschodími zvláštní výklenek, arkýř, který sloužil jako středověká toaleta.

EXPOZICE

Současná expozice

"Králův dvůr" - život ve středověké Praze (1. patro), historie města - tržiště, slavnosti, móda, řemesla, tresty, vězení, dobývání města, středověká rodina (2. patro), historie Prašné brány - reprodukce dobových grafických listů zapůjčených Archivem hl. m. Prahy (3. patro) - výstava je sestavena ze zvětšených reprodukcí iluminací z bible Václava IV. a její součástí jsou i profesionální nahrávky průvodního textu, doplněné zvuky a hudbou (nahrávky zhotovil Český rozhlas)
Do expozic v 1. a 2. patře lze na pokladně zapůjčit mobilní sluchátka s odborným výkladem v češtině, angličtině, němčině, francouzštině, italštině, španělštině a ruštině. Zapůjčení sluchátek je v ceně vstupenky.
JAK SE K NÁM DOSTANETE MHD?

Metrem B nebo tramvají na stanici Náměstí Republiky.

NÁVŠTĚVNÍ DOBA 2009

Celoroční provoz

říjen, březen: po - ne 10 - 20
listopad-únor: po-ne 10-18
duben-září: po - ne 10 - 22

CENÍK VSTUPNÉHO

Karlův most
Praha 1 - Staré Město
110 00

Z HISTORIE
Vrcholně gotická věž z dílny význačného stavitele Petra Parléře je jednou z nejkrásnějších ukázek gotické architektury v Evropě. Základy pískovcové věže byly položeny společně se základy Karlova mostu, její stavba byla dokončena až roku 1380. Je koncipována jako obranná věž, zároveň však s vysokou estetickou hodnotou a unikátní sochařskou výzdobou jako součást královské cesty. Jakožto strážce Starého Města byla významně poškozena roku 1648, na sklonku Třicetileté války, kdy se švédská armáda pokoušela probít přes Karlův most. Tehdy byla brána ostřelována z děla, čímž došlo ke zničení nemalé části sochařské výzdoby, zejména soch Karla IV., jeho čtvrté ženy Elišky Pomořanské a Panny Marie. K dalšímu poškození věže došlo za revolučních nepokojů roku 1848, k nutné rekonstrukci se přistoupilo o třicet let později.
Osudu západní stěny věže naštěstí unikla stěna východní, které dominují unikátní portrétní sochy císaře Karla IV. a krále Václava IV., nad nimiž bdí sv. Vít. O patro výš jsou umístěny sochy sv. Zikmunda, patrona Lucemburska a sv. Vojtěcha, patrona Čech. U nohou mají světci plastiku lva, který shlíží z věže dolů. Tím se dostáváme k hluboké symbolice věže, na kterou Karel IV. kladl velký důraz. V den svátku sv. Víta (15.6.) dochází k symbolickému jevu, kdy stín hlavy lva dopadne na štít s vyobrazením orlice, který je umístěn pod ním. Symbolicky je tak stvrzeno spojení Čech s Moravou. Stejně tak umístění jiných soch, jejich počet i počet zdobných prvků má skrytý význam související s astrologií.
V prvním patře věže bývala strážnice, druhé patro sloužilo jako vězení pro dlužníky z bohatých rodin, obvykle šlo o nezvedné synky, jejichž otcové za ně odmítli platit dluhy. Interiéry jsou výsledkem rekonstrukce v 70. letech 19. století, včetně novogotických trámových stropů, která byla prováděna architektem Josefem Mockerem. Za zmínku stojí rovněž záhadná soška tzv. Věžníka z poloviny 15. století, umístěná na sloupu na konci schodiště.

ČASOVÁ OSA
1357 – položeny základy věže i Karlova mostu Karlem IV.
1380 – dokončení věže za vlády Václava IV.
1621 – na věži vystaveny hlavy 27 českých pánů po porážce stavovského povstání
1648 – Staroměstská mostecká věž poničena střelbou ze švédského děla při dobývání Starého Města
1784 – Karlův most poničen velkou povodní
1841 – v Praze postaven 2. most, do té doby Karlův most jedinou pevnou spojnicí přes Vlatvu
1848 – v tomto revolučním roce došlo k dalšímu poškození věže, zejména střelbou
2006 – veškeré sochy na věži nahrazeny pískovcovými replikami

ZAJÍMAVOSTI

Technické údaje věže:
výška: 47 m
počet schodů: 138
výška nárožních věžiček: 64 m
šířka brány: 8 m

Vesele i vážně u Karlova mostu
Po dokončení byla věž chráněna nejen silou svých zdí, ale také nekonečnou magickou formulí, která stavbu ochraňovala proti démonům. Četla z obou stran stejně: „Signa te, signa, temere me tangis et angis.“ V podstatě šlo o obvyklou magickou ochranu stavby, která byla použita i v mnoha jiných příkladech. Obdobou toho bylo zazdění mrtvé kočky do základů.

Na nárožích věže, ve výšce zhruba dvou metrů, jsou umístěny satyrické sošky; vlevo jeptiška v hábitu s mužem, který jí sahá pod sukni a vpravo muž ohmatávající ňadra ženy.

Bohužel, věž byla svědkem i smutných okamžiků. Roku 1621 tu byly vystaveny setnuté hlavy sedmadvaceti popravených českých pánů. Sejmuty byly až po deseti letech, tajně a na neznámém místě pohřbeny. Dosud nebyly nalezeny.

EXPOZICE

Současná expozice
Od 29. dubna 2004 je v 1. podlaží promítán 18 minutový film Karlův most - paprsek staletími - o astronomických a astrologických souvislostech vzniku Karlova mostu - v jazykových mutacích: česky, anglicky, německy, francouzsky, italsky, španělsky a rusky.

Novinky!!!
Troubení historických trubačů denně každou celou hodinu.

JAK SE K NÁM DOSTANETE MHD?
Metrem B na stanici Staroměstská a nebo tramvají ( č. 18 nebo 17.) na zastávku Staroměstská či Karlovy lázně.

NÁVŠTĚVNÍ DOBA 2009
Celoroční provoz
říjen, březen: po - ne 10 - 22
listopad-únor: po-ne 10-20
duben-září: po - ne 10 - 23

CENÍK VSTUPNÉHO

Staroměstská radnice - věž, orloj, historické sály a podzemí, stoka
Staroměstské náměstí 1/3
Praha 1 - Staré Město
110 00

Z HISTORIE
Historie Staroměstské radnice se začala psát roku 1338, kdy král Jan Lucemburský udělil Starému Městu pražskému privilegium k vytvoření vlastního správního centra. Základem radnice se stal gotický dům bohatého kupce Wolflina z Kamene, k němuž byla roku 1364 přistavěna mohutná věž. Staroměstská radnice je spojena s nejvýznamnějšími událostmi země. Roku 1458 tu byl zvolen českým králem Jiří z Poděbrad. Po bitvě na Bílé hoře zde byli vězněni přední účastníci odboje, z nichž bylo dvacet sedm popraveno 21. června 1621 před radnicí. Roku 1784, kdy byla sloučena čtyři pražská města, se radnice stala sídlem jednotné úřední správy města. Tehdy stavba doznala mnoha úprav. Od roku 1871 se na radnici konají svatby. Na konci II. světové války byla radnice centrem povstání, v jejím podzemí pracovala Česká národní rada. Dne 7. května 1945 došlo k ostřelování radnice z tanků. Při následném požáru bylo východní a severní křídlo proti Týnskému chrámu zcela zničeno, těžce poškozena byla i věž s orlojem a kaple.

Nejcennějším prostorem radnice je tzv. radní síň z 2. poloviny 15. století, kde se odehrávala veškerá důležitá jednání. Původní je trámový strop s bohatou renesanční výmalbou kazet z 2. poloviny 16. století s pozlacenými řetězy. Pozdně gotická vyřezávaná konzola s andělem, který nese nápis Juste Iudicate Filii Hominis (Synové člověka, suďte spravedlivě), je doplněna vrcholně gotickou plastikou trpícího Krista z roku 1410. Autentické jsou rovněž městské znaky nad portály a 46 cechovních a 12 městských znaků na dřevěném obložení stěn. Interiér doplňují barokní kachlová kamna.
Samostatnou pozornost si zaslouží sály ve 2. patře, tzv. Jiříkova a Brožíkova síň. Jiříkova síň nese jméno podle busty krále Jiřího z Poděbrad. Na stěnách jsou cenné malby z počátku 15. století. Na stěně je obraz Pohled z Petřína od Karel Liebscher z roku 1902. Brožíkova síň získala svoji podobu roku 1910 a slouží jako zasedací síň. Pokrývá celý půdorys domu a výšku dvou pater. Nese jméno Václava Brožíka, autora dvou zde vystavených rozměrných olejových pláten.

ČASOVÁ OSA
1338 – založení Staroměstské radnice privilegiem Jana Lucemburského
1364 – dokončena radniční věž
1381 – vysvěcení kaple v 1. patře věže
1410 – do provozu uveden Staroměstský orloj
2. března 1458 – českým králem zvolen Jiří z Poděbrad
1458 – konšelé koupili dům kožešníka Mikše
21. června 1621 – před radnicí se po bitvě na Bílé Hoře odehrála poprava 27 českých pánů
1784 – výnosem Josefa II. spojena čtyři pražská města (Staré, Nové, Malá Strana a Hradčany), radnice sídlem spojené pražské správy
1848 – dostavba novogotického východního křídla
1945 – požár radnice v důsledku Pražského povstání proti německé okupaci, východní křídlo zničeno

ZAJÍMAVOSTI

Stoka
Když byla roku 1784 sloučena pražská města Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany, vznikla i první myšlenka na vybudování kanalizačního systému pod pražskými ulicemi. Roku 1893 vyprojektoval anglický inženýr Sir William Heerlein Lindley, stavitel moderních evropských kanalizačních a vodárenských zařízení, pražský kanalizační systém s využitím zkušeností z novodobých kanalizačních staveb z celé Evropy. Projekt zahrnoval nejen návrh na desítky kilometrů stok a kanálů, které většinou fungují dodnes, ale také výstavbu kanalizační čistírny v Bubenči, která byla spuštěna 27. června 1906. Za 20 milionů byly zbudovány čtyři kmenové stoky s kanály v délce 300 km. Nejdůležitějším bodem celého systému je právě shybka pod Staroměstskou radnicí, kde se stékají tři velké sběrače a vedou tunelem pod Vltavou a Letnou do čistírny v Bubenči. Čistírna pracovala nepřetržitě až do roku 1967, poté byla modernizována. V současnosti je kulturní památkou a sídlí zde Ekotechnické muzeum.

EXPOZICE
Historické sály - Brožíkův, Jiříkův
Gotická kaple s pohledem na figury apoštolů (dlouhodobě vystaven model Mariánského sloupu )
Gotická věž s vyhlídkou - ochoz ve výšce 41 m
Orloj - 12 apoštolů, kalendárium, provoz každou celou hodinu 9 - 21
Románsko-gotické podzemí radnice - náznaková historická expozice

Novinky!!!
Stoka otevřena pro veřejnost.

JAK SE K NÁM DOSTANETE MHD?
Metrem B na stanici Staroměstská nebo Můstek.

NÁVŠTĚVNÍ DOBA 2009
Celoroční provoz
leden - prosinec:
sály: po 11 - 18, út - ne 9 - 18
věž: po 11 - 20, út - ne 9 – 20
stoka: po-ne 10-20

Bezbariérový přístup do věže: bezbariérový výtah z přízemí do 3.patra - na něj navazuje samostatný výtah do věže radnice - mezi oběma výtahy je umístěna pojízdná plošina.

CENÍK VSTUPNÉHO

Věž radnice

Velký radniční okruh s průvodcem: sály, kaple a podzemí

Stoka
Jednotné vstupné – 50 Kč na osobu.

Malostranské náměstí 556/29
Praha 1 - Malá Strana
118 00

Z HISTORIE
Nepochybnou dominantou Malé Strany je barokní kopule kostelu sv. Mikuláše s přiléhající, stejně vysokou věží. Původně na tomto místě stával raně gotický kostel z počátku 13. století, zasvěcený rovněž sv. Mikuláši z Myry. V sousedství bývalo již v románském období tržiště. Barokní kostel sv. Mikuláše vznikal v letech 1703 – 35 pod dohledem významného architekta Kryštofa Dienzenhofera a později jeho syna Kyliána Ignáce. Barokní kostel sv. Mikuláše na Malé Straně je jedním ze stylově nejčistějších a nejkrásnějších příkladů vrcholné barokní architektury severně od Alp. Kostel byl součástí areálu jezuitské koleje.
Zatímco kostel byl majetkem církve, přilehlá věž náležela obci, tedy Malé Straně, a proto má i vlastní popisné číslo 556 a vlastní vchod. Věž, která sloužila zároveň jako zvonice i hláska, byla postavena později než kostel K. I. Dienzenhoferem, dokončena byla roku 1755 jeho žákem a zeťem Anselmem Luragem. Ovšem už pět let před dokončením věže na ni byly zavěšeny zvony. Záměrně je věž i kopule chrámu stejně vysoká, tj. 74 m a obě jsou koncipovány tak, aby panoramaticky korespondovaly s chrámem sv. Víta na Pražském hradě. Zvonice byla také poslední pražskou věží – hláskou. Poslední hlásný tu žil do roku 1891, do té doby byl povinnen při požáru zvonit, ve směru ohně vyvěsit z okna červený prapor a v noci lucernu. V bytě posledního hlásného později žil malíř Jan Vochoč. S nástupem komunistické zvůle se ve věži usídlila Státní tajná bezpečnost.

ČASOVÁ OSA
1273 – první písemná zmínka o kostelu sv. Mikuláše na Malé Straně
1752 – dokončen kostel sv. Mikuláše
1755 – dokončena přilehlá věž sv. Mikuláše
1891 – na věži ukončena činnost posledního hlásného
1950 – hláska se stává pozorovatelnou STB
1997 – věž otevřena pro veřejnost

ZAJÍMAVOSTI
Technické údaje věže:
výška: 74 m
výška ochozu: 45 m
počet schodů: 215

Hlásilo se i ve 20. století
Poté, co komunisté uchvátili v někdejším Československu moc, stala se někdejší zvonice a hláska opět pozorovatelnou. Od 50. let 20. století tu totiž měla svoji základnu a tajnou pozorovatelnu nechvalně proslulá STB, Státní tajná služna, která odsud monitorovala dění na ambasádách západních států.

EXPOZICE
Současná expozice
Od 11. 4. 2008 expozice "Pražské zvony" představuje nejvýznamnější pražské věže a jejich zvony, obecnou historii a vývoj zvonů, jejich výrobu a výzdobu a legendy se zvony spojené.

Novinky!!!
Troubení historických trubačů denně každou celou hodinu .

JAK SE K NÁM DOSTANETE MHD?
Metrem B na stanici Malostranská a dále tramvají( č. 22,12,20 ) na Malostranské náměstí.

NÁVŠTĚVNÍ DOBA 2009
Celoroční provoz
říjen, březen: po - ne 10 - 20
listopad-únor: po-ne 10-18
duben-září: po - ne 10 - 22

CENÍK VSTUPNÉHO