Česká republika je půvabnou zemí, jež na poměrně malé ploše soustřeďuje mnoho historických památek i přírodních krás. Zahraniční návštěvníci však nejčastěji míří do Prahy či do jejího blízkého okolí a často vůbec netuší, kolik dalších pozoruhodností nabízejí jednotlivé kraje, kterých je podle územně-správního členění celkem čtrnáct.

Severně od hlavního města Prahy, směrem ke hranicím se Spolkovou republikou Německo a Polskem, se rozprostírá Liberecký kraj – nejseverněji položený územní celek České republiky. Skládá se ze čtyř okresů, nazvaných podle čtyř významných měst: Liberce, České Lípy, Jablonce nad Nisou a Semil. Kraj proslul nejen jako bohatá pokladnice historických památek, ale též výrobou kvalitního skla a bižuterie. Značnou část jeho území tvoří (či zasahují ze sousedních krajů) přírodní oázy, z nichž mnohé byly právem vyhlášeny národními parky nebo chráněnými krajinnými oblastmi (Český ráj, Jizerské hory, České středohoří, Lužické hory a Ještědský hřbet, Krkonoše...).

Město Liberec je centrem regionu a zároveň vévodí i stejnojmennému okresu. Tato "Vídeň českého severu", jak bývá výstižně přezdíván, se pyšní celou řadou stavebních památek, z nichž vyniká barokní kostel sv. Kříže s cenným sloupem od M. B. Brauna v zahradě, honosná městská radnice či budova Kavárny Pošta na náměstí Dr. E. Beneše, efektní neorenesanční objekt Městských lázní z počátku 20. století či nedávno zrekonstruované hrázděné Valdštejnské domky ze 17. století, jež zůstaly jako jediné zachovány z původní zástavby Nového Města a jsou i nejstaršími dochovanými v Liberci. Z novodobějších atrakcí si připomeňme alespoň známou libereckou botanickou zahradu či ZOO. Nejoblíbenějším místem v těsném okolí Liberce je dominantní vrch Ještěd (1012 metrů), dostupný kabinovou lanovkou, korunovaný moderním hotelem a televizním vysílačem tvaru hyperboloidu.
K nejkrásnějším zámeckým sídlům nejen tohoto okresu, ale celého libereckého regionu, náleží Sychrov, a proto mu v našem přehledu věnujeme více pozornosti. V místech nynějšího novogotického zámku s červenou omítkou původně stávala středověká tvrz pánů z Kyjova. Teprve rod Lamottů zde v letech 1690–1693 postavil barokní zámek, ale nejdůležitějším mezníkem v historii Sychrova byl až rok 1820, kdy ho koupil rakouský podmaršálek Karel Alain Rohan (1745–1809), příslušník starého francouzského rodu původem z Bretaně. Dnešní podobu Sychrov získal za knížete Kamila Rohana (1800–1892) – hlavně jeho zásluhou byla přestavěna severní část zámku v módním stylu romantické novogotiky. Na vnitřní výzdobě se podíleli převážně čeští umělci, z nichž nejvíce vynikl Petr Bušek (1824–1894). Právě z jeho dílny, kde pracoval společně se synem Dominikem, pochází jedinečný vyřezávaný strop jídelny i pozoruhodné kusy nábytku.

Nedílnou součástí a pýchou Sychrova je anglický park o rozloze 23 hektarů. Založil ho již po roce 1820 Karel Alain Rohan, největší slávy však dosáhl za Kamila Rohana, jenž byl zapáleným botanikem a též působil jako předseda Českého spolku pro zvelebení zahradnictví. Za správce této zelené oázy byli jmenováni vynikající čeští zahradníci Vojtěch Mašek a Vincenc Zakouřil. Z historických soupisů vysvítá, že park v letech 1879–1880 zahrnoval více než 300 druhů jehličnatých a přes 1500 listnatých stromů; nechyběly ani exotické rostliny, hlavně orchideje, ve sklenících. Voda na zavlažování se čerpala z říčky Mohelky do samostatné vodárny poblíž oranžérie, odkud se napájely i zahradní vodotrysky, umělý potok a bazénky. Kromě oranžérie zdobila zámecký park ještě umělá zřícenina v podobě středověké brány, nazvaná Artušův (Arthurův) hrad podle legendárního keltského krále. Přestože za Kamilova nástupce knížete Alaina Rohana (1853–1914) byla z finančních důvodů plocha sychrovského parku poněkud zmenšena, okouzluje i v současnosti a láká k procházkám i odpočinku.

Zámek Sychrov si v minulosti oblíbil velký český hudební skladatel Antonín Dvořák (1841–1904). Jeho pobyty připomíná pamětní deska odhalená na nároží levého křídla zámku u příležitosti 110. výročí umělcových narozenin v roce 1951 i malé muzeum. Dvořák býval na zámku hostem u svého přítele Aloise Göbla, který zde pracoval jako tajemník u knížete Rohana. Skladatelovy pobyty na Sychrově spadají zhruba do období 1877–1880, 1892 a 1896. Dvořák přijížděl za Göblem nejraději počátkem září, kdy se konala církevní pouť, při níž býval povolen vstup do jinak uzavřené zámecké zahrady. Pro svého hostitele, který byl výborným zpěvákem a hudebním znalcem, umělec zkomponoval několik menších vokálních skladeb na církevní texty, které společně přednesli v sychrovské zámecké kapli. Na tuto tradici později navázaly každoročně pořádané zámecké slavnosti "Dvořákův Sychrov", které se stále těší značné oblibě všech milovníků hudby.

Z ostatních pamětihodností Libereckého okresu dále doporučujeme prohlídku mohutného hradu Frýdlantu (úzce spjatého s postavou Albrechta z Valdštejna), mariánské poutní místo Hejnice, hrad a zámek Grabštejn nedaleko Hrádku nad Nisou či půvabné městečko Český Dub s tajemným podzemím, ukrývajícím komendu johanitů. Na historické i přírodní památky je podobně bohaté i Českolipsko, na jehož území se rozprostírá malebné České středohoří a Lužické hory. Kromě samotného okresního města (v České Lípě upoutají zejména historické domy, zřícenina hradu Lipý a hodnotná expozice Okresního vlastivědného muzea v areálu bývalého augustiniánského kláštera) tu stojí za zhlédnutí především impozantní barokní bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí, dále hrad Lemberk, zámek v Zákupech, romantická zřícenina Ralsko či skalní sídlo ve Sloupu.

K nejoblíbenějším rekreačním místům českolipského okresu patří Máchovo jezero, v jehož blízkosti se zdvihá mohutný vulkanický dvojvrchol Bezděz, korunovaný hradem, zbudovaným českým králem Přemyslem Otakarem II. v letech 1264–1278. Ironií osudu je, že právě na tomto královském sídle byl později – po tragické smrti slavného českého panovníka v osudné bitvě na Moravském poli – od roku 1279 krutě vězněn jeho nezletilý syn a následník trůnu Václav II .... Ten sice v dospělosti pokračoval v kolonizaci severu Čech, nakonec však kraj připadl pánům z Dubé a teprve v roce 1348 "otec vlasti" Karel IV. opět připojil Bezděz ke královskému majetku – a právě tehdy tu vznikla zdejší rozsáhlá síť rybníků, včetně nynějšího Máchova jezera! K významnějším držitelům Bezdězu patřil počátkem 17. století i známý vojevůdce Albrecht z Valdštejna, který si ho zvolil za hlavní pevnost takzvaného "frýdlantského vévodství". Po umístění kopie montserratské Madony byla hradní kaple i cílem zbožných poutníků.
Zcela opuštěný a zchátralý hrad se pak na počátku 19. století proměnil v malebnou zříceninu, vyhledávanou umělci. Nejvíce zapůsobil na českého romantického básníka Karla Hynka Máchu (1810–1836), který své dojmy zachytil v próze "Večer na Bezdězu".

V okrese Jablonec nad Nisou si přijdou na své zejména turisté. V pojizerské obci Malá Skála a v blízkém okolí se na poměrně malé ploše nachází tolik zajímavostí, že uspokojí i ty nejnáročnější návštěvníky – jsou zde hradní zříceniny (Vranov–Pantheon, Frýdštejn, Zbirohy), skalní bludiště i skvělá vyhlídková místa (Kalich, Drábovna, Kopanina...), církevní památky, a též vynikající ukázky lidové architektury (Boučkův statek v Malé Skále, Železný Brod–Běliště).

Bizarními pískovcovými útvary i romantickou atmosférou se také pyšní Semilsko. Nedaleko Turnova (v němž upoutají obnovené církevní stavby, židovský hřbitov i městské muzeum s pozoruhodnou expozicí věnovanou českému granátu) se rozprostírá oblast zvaná Hruboskalsko, jímž procházejí stezky ke skalnímu hradu Valdštejn či k "rytířskému" zámku Hrubá Skála. Opominout bychom ale neměli ani unikátní Bozkovské dolomitové jeskyně nebo zříceninu Trosky, tvořící charakteristickou dominantu celé chráněné krajinné oblasti Český ráj. Do okresu Semily zasahuje i Krkonošský národní park, hustě protkaný turistickými značenými cestami; za všechna tichá zákoutí těchto nejvyšších českých hor jmenujme krásné Mumlavské vodopády, které můžeme obdivovat v lesích nedaleko Harrachova.

Ivana Mudrová