Česká republika je půvabnou zemí, jež na poměrně malé ploše soustřeďuje mnoho historických památek i přírodních krás. Zahraniční návštěvníci však nejčastěji míří do Prahy či do jejího blízkého okolí a často vůbec netuší, kolik dalších pozoruhodností nabízejí jednotlivé kraje, kterých je podle územně-správního členění celkem čtrnáct.

Střední Čechy, ležící v srdci České republiky, patřily již v dávné minulosti k důležitým územím v dějinách celé země. Právě tady se rozkládalo nejen hlavní město Praha, ale i další významná centra vzdělanosti jako Budeč, Levý Hradec, Stará Boleslav či Tetín. Původně zde žil keltský kmen Bójů, od jehož názvu pochází i nejstarší jméno Čech – Boiohemum (Bohemia). Kraj na západ i na východ od Prahy pak osídlily slovanské kmeny, především Čechové (oblast Prahy, Kladensko, Slánsko a Berounsko); kmen Lučanů žil na Rakovnicku, na Mělnicku Pšované. Pozdější raně středověký stát vzkvétal pod vládou Přemyslovců; největší rozmach ale nastal až ve 14. století, za vlády moudrého „otce vlasti“ – císaře Karla IV.
Staré hrady, půvabné zámky, zříceniny i historická města dodnes připomínají slavnou minulost Středočeského kraje, jenž i svojí rozlohou patří k největším v České republice. Má dvanáct okresů: Praha-východ, Praha-západ, Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Příbram a Rakovník. Milovníci historie a umění navštěvují muzejní expozice, historické objekty a galerie; na své si tu však přijdou i sportovci-vodáci, kteří sjíždějí řeky Sázavu, Vltavu či Berounku, nebo pěší turisté putující chráněnými krajinnými oblastmi. V mnoha místech se pořádají tradiční kulturní a společenské akce: masopusty, staročeské máje, festivaly lidové hudby, historické dny a podobně.

Z pokladnice historických památek okresu Benešov vynikají zámky Konopiště a Vrchotovy Janovice, hrad Český Šternberk a trosky starobylého kláštera v Sázavě. Příbramsko proslavilo mariánské poutní místo na Svaté Hoře, a současně i důlní činnost, již poutavě přibližují expozice Hornického muzea v Příbrami (součástí je i skanzen lidových staveb ve Vysokém Chlumci). Na Berounsku uchvátí proslulý hrad Karlštejn – jistě nejnavštěvovanější památka v České republice; za zhlédnutí však stojí také Koněpruské jeskyně v Českém krasu, klášter Svatý Jan pod Skalou či zámek v Hořovicích.
Historické město Rakovník vévodí dalšímu okresu, na jehož území se rozkládá i chráněná krajinná oblast Křivoklátsko oplývající lesy i památkami, z nichž nejhezčí jsou hrady Křivoklát, Týřov a Krakovec. V Lužné u Rakovníka je zpřístupněné železniční muzeum a v obci Lány lze navštívit zámecký park a muzeum prvního československého prezidenta T. G. Masaryka (i jeho hrob na hřbitově). Okres Kladno upoutá skanzenem lidové architektury v obci Třebíz či starým jádrem města Slaný; v okrese Praha–západ připomeňme zříceninu Okoř, zámek v Mníšku pod Brdy, a také rekreační oblast Střední Povltaví. Okres Praha–východ vyniká souměstím Brandýs nad Labem–Stará Boleslav s církevními stavbami, vztahujícími se ke svatováclavské legendě, pěkným zámkem i pozoruhodným židovským hřbitovem. Bohatý soubor historických památek také nabízí starobylý Kolín (chrám sv. Bartoloměje, židovský hřbitov, synagoga...), proslavený Mezinárodním festivalem dechových hudeb (Kmochův Kolín). Na území tohoto okresu leží i městečko Kouřim s kouzelným skanzenem.

Kutná Hora – hlavní město sousedního okresu, je architektonickou perlou evropského významu, od roku 1995 zapsanou i v prestižním mezinárodním Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, a proto se o ní zmíníme podrobněji. Počátky zdejší těžby stříbra spadají zřejmě již do 10. století, kdy byly ve slovanském hradišti Malín (nyní součást Kutné Hory) raženy stříbrné denáry (MALIN CIVITAS). Stará legenda však vznik hornické osady, pozdějšího „stříbrného města“ nad údolím Vrchlice, klade až do roku 1237. Tehdy se prý v místech nynější Kutné Hory rozkládal hustý les, do něhož jednoho dne zamířil mnich z blízkého kláštera v Sedlci. Unaven procházkou usedl do mechu a začal se tiše modlit; víčka se mu však klížila a zanedlouho usnul. Zdál se mu zvláštní sen – a po probuzení spatřil ve skále tři stříbrné pruty! Hbitě svlékl svůj vrchní oděv zvaný „kutna“, vzácný nález zakryl a spěchal zvěstovat dobrou novinu opatovi do kláštera. Zakrátko se tu začalo hojně dolovat a v místech mnichova objevu vyrostla nová hornická osada, latinsky zvaná Mons Cuthna...
Z historických pramenů víme, že na počátku 14. století vydal český král Václav II. nový zákon, jímž stanovil královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím. Pod vedením italských odborníků se v nové mincovně zvané Vlašský dvůr začaly v Kutné Hoře roku 1300 razit jednotné mince: pražské groše. Stříbro z bohatých kutnohorských dolů tak nadlouho podpořilo nejen královskou moc v celých Čechách, ale přispělo i ke vzniku mnoha vzácných památek.

Současní návštěvníci Kutné Hory obdivují zejména impozantní chrám sv. Barbory, kostel Nanebevzetí Panny Marie při Sedleckém klášteře, hřbitovní kapli s poněkud bizarní kostnicí, polygonální kamennou kašnu, kostel sv. Jakuba, Sankturinovský dům, Vlašský dvůr, barokní kostel sv. Jana Nepomuckého či Kamenný dům. K nejoblíbenějším objektům patří Hrádek – někdejší sídlo bohatého důlního podnikatele Smíška a nynější České muzeum stříbra, jehož druhý prohlídkový okruh nazvaný Cesta stříbra zahrnuje i sestup do podzemí a průchod původním středověkým dolem, kde všichni návštěvníci musejí být oblečeni do hornických halen a navíc vybaveni i svítilnou a helmou.
Z ostatních zajímavostí kutnohorského okresu jmenujme alespoň krásný zámek Žleby, město Čáslav s výraznou stavbou synagogy i starým jádrem a Žehušickou oboru, proslulou chovem bílých jelenů.
Na okrese Nymburk si připomeneme velkého českého spisovatele Bohumila Hrabala (Hrabalovo muzeum v Nymburku; rekreační oblast Kersko); za návštěvu však stojí též nedaleká Lysá nad Labem, lázně v Poděbradech či skanzen lidové architektury v Přerově nad Labem.

K nejhezčím místům Mladoboleslavska patří Jabkenice, úzce spjaté s pobyty hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který zde složil i řadu děl (muzeum), dále Kosmonosy s pozoruhodnou Loretou, rozlehlá zřícenina hradu Zvířetice a Mnichovo Hradiště se zámkem a kaplí sv. Anny, v níž spočívají ostatky vojevůdce Albrechta z Valdštejna.
Na Mělnicku si přijdou na své zejména milovníci přírody. Chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko nedaleko Mělníka pokrývají příjemné, převážně borové lesy protkané romantickými skalami, k nimž vedou značené stezky. Nejslavnějším pískovcovým útvarem jsou bizarní „Pokličky“. Kromě přírodních krás mohou návštěvníci obdivovat i historické památky, především hrad Kokořín, postavený asi v první polovině 14. století na vysoké skále. Dominantu stavby tvoří mohutná válcová věž. V 17. století se na hradě už nebydlelo, chátral a o dvě století později se změnil v malebnou ruinu, lákající výtvarníky a literáty. Kokořínem se inspiroval český básník K. H. Mácha, německý poeta J. W. Goethe, čeští malíři Antonín Mánes, Hugo Ullik, Josef Navrátil a další osobnosti. Roku 1894 zříceninu koupil Václav Špaček, velkoobchodník povýšený do šlechtického stavu, a jeho syn pak dal celý hrad zrestaurovat v romantickém „rytířském stylu“.
Kokořínsko obestírá řada lidových pověstí. K nejznámějším patří legenda o loupežnících zvaných Petrovští. Po třicetileté válce se na zřícenině usadila tlupa bývalých vojáků, kteří okrádali pocestné i chalupníky. Přepadli i mlýn, ale obyvatelé se ubránili a jednomu z lotrů dokonce uťali ruku. Petrovští jim přísahali pomstu...Vůdce loupežníků v převleku přijel do mlýna a naoko se ucházel o ruku mlynářovy dcery Lidušky. Pak ji odlákal k lesu, kde už čekali jeho kumpáni, kteří dívku odvlekli na Kokořín. Pak se všichni opili, neboť byli přesvědčeni, že dívka jim nemůže uniknout... Naštěstí se nad ní smilovala bába, jež loupežníkům hospodařila. Když lotři vyspávali, odvedla dívku k tajnému východu ve skalách. Chytrá Liduška však ještě předtím vzala ve spižírně hrst hrášků a cestu domů je usypávala. Když se pak šťastně vrátila do mlýna, její otec s pomocí dobrovolníků z okolí sestavil ozbrojený oddíl, který se vydal po „hrachové cestě“. Trestná výprava překvapila loupežníky v doupěti a všechny pobila.
Ivana Mudrová