|
Kultura v Praze
|
|
|
Statistiky
|
|
Návštěvníci
právě online: 210
Souhrn 29.4. - 5.5.
zobrazení stránek: 88 166
počet návštěvníků: 18 345
z toho unikátních: 58,27%
Databáze
865 míst
131037 akcí
|
|
Novinky emailem
|
|
Přihlaste se k pravidelnému odběru horkých novinek!
|
|
Starobylá Třebíč - perla Moravy
|
 Okouzlující moravské město Třebíč, malebně rozložené při řece Jihlavě, je v současnosti vyhledávané především kvůli svým historickým skvostům, zařazeným i do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pyšní se řadou starobylých domů, velkolepou bazilikou v zámeckém areálu někdejšího kláštera i cenným souborem židovských památek, jež se právem dočkaly obnovy.
Prohlídku města nejlépe zahájíme na Karlově náměstí v historickém jádru na pravém břehu řeky Jihlavy, kde v minulosti bývalo tržiště. Z původních staveb zde nejvíce upoutá takzvaný Malovaný dům, stojící na nároží s ulicí Haaskovou. Tento půvabný renesanční objekt s krásnými černobílými sgrafity si postavil koncem 16. století bohatý italský kupec Francesco Calligardi z Benátek. Druhou perlu Karlova náměstí tvoří takzvaný Černý dům číslo 22/16, který v 17. století vlastnil třebíčský měšťan Jan Rábl, mydlář a rychtář. V roce 1637 ho nákladně přestavěl a průčelí dal pokrýt krásnými figurálními sgrafity. Z Karlova náměstí pokračujeme procházkou na levý břeh Jihlavy, do areálu třebíčského zámku, jenž byl v průběhu 16. až 18. století přestavěn z benediktinského kláštera, založeného zde již na počátku 12. století. Z původní stavby, již v letech 1240–1260 opevněné jako hrad, se dodnes zachovaly některé prvky (například hranolová věž v severním vstupním traktu a další). Nejcennější a nejvyhledávanější dochovanou součástí někdejšího kláštera je trojlodní bazilika sv. Prokopa – opatský chrám, postavený v románsko–gotickém stylu, původně zasvěcený Panně Marii. Bohužel značně utrpěl za oblehání v 15. století. O jeho nutnou opravu se později zasloužil známý stavitel F. M. Kaňka v letech 1725–1731, jenž mimo jiné nahradil poškozený strop novou barokní klenbou. Za návrat ke své středověké podobě – provedený ve třicátých letech 20. století – však interiér baziliky vděčí jinému význačnému architektovi: K. Hilbertovi.
 Hned při vstupu do chrámu spatříme sloupovou předsíň s efektním románským portálem – takzvanou Rajskou bránu (Porta paradisi). Vnitřní prostor svatyně rozdělují dva vítězné oblouky na tři části. Stavitelskou lahůdku tvoří zvláštní vnější úzký ochoz ve východní části baziliky nazývaný Trpasličí galerie. V opatské kapli na konci severní boční lodi se dochovaly vzácné nástěnné malby ze 13. století. Další nevšední zážitek nabízí návštěva románské krypty s gotickou klenbou, kterou podpírá na padesát sloupů a polosloupů s hlavicemi.
Třebíčský klášter býval po staletí nejen náboženským a hospodářským střediskem, ale též centrem vzdělanosti. Rozkvět bohužel narušily vojenské šarvátky a války koncem 14. i během 15. století. O necelých sto let později pak byli řeholníci z Třebíče zcela vyhnáni, jejich klášter přešel do světských rukou a byl upraven jako šlechtické sídlo. V současnosti se v třebíčském zámku nachází Muzeum Vysočiny s expozicí lidových betlémů, vltavínů, dýmek a zajímavostí z regionu.
Východně od zámku, ale stále ještě na levém břehu řeky Jihlavy, se na ploše 4,4 hektaru rozkládalo židovské ghetto, dodnes velmi vzácně zachované. Dvě ústřední ulice – Leopolda Pokorného a Blahoslavovu – propojuje čtrnáct příčných uliček i romantické průchody. Jedinečně celistvý areál zahrnuje renesanční, barokní a empírové židovské domky s pestrobarevnými fasádami, pitoreskní uličky s prampouchy, dvě synagogy (Přední, zvaná též Stará škola, stojí na Tichém náměstí, zatímco Zadní neboli Nová v Blahoslavově ulici), starý špitál, chudobinec, koželužnu, rabinát a další pozoruhodné budovy.
Třebíčské ghetto bylo v roce 2003 zařazeno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, v němž je dosud i jedinou samostatně zapsanou židovskou památkou mimo stát Izrael. Jeho nedílnou součást tvoří starý židovský hřbitov, založený v Třebíči již ve druhé polovině 15. století ve stráni v ulici u Hrádku. Obsahuje 2600 náhrobků na ploše 11 772 metrů čtverečních (nejstarší z nich pochází z roku 1625) a obřadní síň. Drobnou lahůdkou pro milovníky židovských památek je krásně dochované rituální umyvadlo (kijor).
Ivana Mudrová
|
| |
|
|
|
|
