V roce 2012 si celý svět připomíná čtyřicáté výročí schválení Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage) – významného dokumentu UNESCO (1972). Tato prestižní mezinárodní organizace, která vznikla na diplomatické konferenci již v roce 1945 jako reakce na barbarské ničení evropských kulturních hodnot za druhé světové války, se od svého založení zdárně rozrůstá. A svými aktivitami dokládá, že plní své hlavní poslání: připomínat společnou odpovědnost lidstva za vzácné památky a přispívat k jejich uchování pro příští generace.
Česká republika ovšem letos slaví i jiné jubileum, spjaté s činností této záslužné organizace: před třiceti lety byly na Seznam světového dědictví UNESCO (jako první v ČR) zapsána historická centra Prahy, Českého Krumlova a Telče. Od té doby přibylo devět dalších lokalit, nepočítáme-li čtyři zástupce tradic v tzv. Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva, kde Českou republiku nyní zastupuje slovácký tanec verbuňk, masopustní průvody a masky z Hlinecka, sokolnictví, a nejnověji folklorní průvod „Jízda králů“.

Přestože je naše země rozlohou nevelká, na památky je neobyčejně bohatá, a tak zde četné „drahokamy minulosti“ na svůj zápis v UNESCO ještě čekají. My si nyní alespoň ve stručnosti představíme dvanáct vzácných českých památek, jimž se této cti již dostalo:

Středočeskému kraji, ale celé české zemi již po staletí vévodí Praha – čarovná metropole, kterou lze přirovnat k obří pokladnici všech uměleckých slohů. Na Seznam světového dědictví UNESCO byla zapsána v roce 1992 v rozsahu Pražské památkové rezervace, jako zcela unikátní urbanistický celek několika čtvrtí: Staré Město a Josefov s bývalou židovskou čtvrtí, Malá Strana (včetně Karlova mostu, jenž spojuje staroměstský břeh Vltavy s malostranským), Hradčany vrcholící komplexem Pražského hradu, Nové Město a Vyšehrad. Architektonickou perlou evropského významu je také město Kutná Hora, jehož historické centrum společně s impozantním chrámem sv. Barbory i kostelem Nanebevzetí Panny Marie při Sedleckém klášteře bylo v UNESCO zapsáno již tři roky po Praze.

Jihočeský kraj se pyšní nejen okouzlující vesnickou památkovou rezervací v obci Holašovice, jež opatruje soubor dvaadvaceti usedlostí s krásnými štíty ve stylu lidového baroka, ale zejména fascinujícím areálem hradu a zámku v Českém Krumlově, jenž zahrnuje na čtyřicet budov soustředěných kolem pěti nádvoří i zámeckou zahradu s jízdárnou i kaskádovou fontánou, pavilony a otáčivým divadlem.

V Pardubickém kraji nesmíme opominout Litomyšl – rodiště velkého českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany, kde UNESCO chrání zámek z 16. století s bohatou sgrafitovou výzdobou.

Na území kraje Vysočina se nacházejí hned tři památky UNESCO. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru na Sázavou, dílo geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla z první poloviny 18. století, je úchvatnou stavbu v osobitém stylu, spojující gotické prvky s barokem. Telč zase zaujme krásným seskupením štítových, převážně renesančních domů v jádru města i zámkem, v němž jako by se zastavil čas v době renesančního velmože Zachariáše z Hradce. A pozoruhodná Třebíč upoutá nejen řadou starobylých domů, ale i velkolepou bazilikou a cenným souborem židovských památek. Jihomoravský kraj má středobod v Brně – druhém největším městě České republiky, v jehož místní části Černá Pole dosud stojí zvláštní funkcionalistická vila Tugendhat provázená pohnutými osudy, jejímž autorem byl význačný architekt Ludwig Mies van der Rohe. I druhá památka UNESCO tohoto regionu – Lednicko-valtický areál, rozkládající se asi padesát kilometrů jižně od Brna, má výsadní postavení: se svými novogotickými objekty, romantickou zahradní architekturou, rybníky i sítí procházkových tras je pokládán za jedno z nejrozsáhlejších uměle vytvořených území Evropy. Jinými zelenými oázami – v Květné a Podzámecké zahradě u Arcibiskupského zámku – překvapí vznešená Kroměříž ve Zlínském kraji. Za památku UNESCO byl v roce 2000 také prohlášen efektní, více než třicet metrů vysoký barokní Sloup Nejsvětější Trojice z 18. století na Horním náměstí v Olomouci (Olomoucký kraj). Jde o nejvyšší monument svého druhu na území ČR, jehož vysvěcení v roce 1754 přihlížela i císařovna Marie Terezie.

Všechny zmíněné památky bezesporu stojí za zhlédnutí – ale není to jen historická a umělecká hodnota, jež láká k jejich návštěvě! Mají totiž i pozoruhodné „sousedy“ – a navíc je často provázejí zajímavé příběhy a legendy, o nichž se podrobněji zmíníme v dalších článcích.
Ivana Mudrová