|
Kultura v Praze
|
|
|
Statistiky
|
|
Návštěvníci
právě online: 214
Souhrn 29.4. - 5.5.
zobrazení stránek: 88 166
počet návštěvníků: 18 345
z toho unikátních: 58,27%
Databáze
865 míst
131037 akcí
|
|
Novinky emailem
|
|
Přihlaste se k pravidelnému odběru horkých novinek!
|
|
Cheb připomíná vojevůdce Albrechta z Valdštejna
|
 Město Cheb bylo již v dávné minulosti nejen vstupní bránou do Čech, ale i významným střediskem nejzápadnější oblasti země. Historické jádro s četnými památkami bohužel značně utrpělo za druhé světové války, avšak na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století se dočkalo asanace a rozsáhlé rekonstrukce. V současnosti Cheb právem patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v celé České republice.
První písemná zmínka o Chebu pochází z roku 1061, ale v místech nynějšího města stávalo staré slovanské hradiště již v devátém století. Jeho příhraniční poloha však bohužel po staletí vyvolávala územní spory; v první polovině 12. století museli Slované načas ustoupit Němcům a Chebsko tehdy bylo prohlášeno říšskou markou. Rod německých hrabat z Vohburgu také pravděpodobně postavil v Chebu první kamenný hrad, do jehož historie později významně zasáhl císař Friedrich I. Barbarosa. Tento panovník nechal v sedmdesátých až osmdesátých letech 12. století původní románský hrad přestavět v honosnější sídlo – takzvanou falc – s palácem a kaplí (nyní přístupný). Přilehlé podhradí se přeměnilo v tržní osadu, a poté v kvetoucí město.
Ve druhé polovině 13. století Chebsko vojensky obsadil král Přemysl Otakar II. a na deset let připojil k českému území, ale trvale se Cheb do českých rukou vrátil teprve v roce 1322 za Jana Lucemburského. Za husitských válek město sloužilo jako východisko křižáckých útoků, ale přivítalo i zástupce husitů a představitele basilejského koncilu. Také český král Jiří z Poděbrad si Cheb oblíbil a využíval ho nejen k různým diplomatickým jednáním, ale i pro svatební obřady rodiny. Za třicetileté války pak město bohužel značně utrpělo drancováním.
V letech 1662–1740 vzniklo mohutné městské opevnění, sloužící k obraně, které je dobře patrné dodnes. V 19. století město patřilo k pěti největším v Čechách; k jeho rozkvětu přispělo i přemostění Ohře i zavedení železnice. Slibný rozvoj narušila až druhá světová válka, na jejímž sklonku byl Cheb těžce bombardován. Obnova poničených památek trvala dlouhých třináct let, ale naštěstí byla úspěšná. Kromě hradu zvláště upoutá soubor měšťanských domů na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad (malebný blok hrázděných staveb zvaný Špalíček, Pachelbelův či Gablerův dům a další), z církevních památek pak kostely sv. Mikuláše a sv. Bartoloměje, dominikánský klášter a barokní chrám sv. Kláry, postavený podle projektu architekta K. Dienzenhofera..
 Za prohlídku také stojí Krajské muzeum v Chebu, nabízející sbírky zaměřené na významnou historickou událost, jež město proslavila i za hranicemi – vraždu vojevůdce Albrechta z Valdštejna v roce 1634. Městská rada v Chebu už od počátku 18. století objednávala umělecká díla s valdštejnskou tematikou. Obrazy znázorňující smrt Albrechta z Valdštejna i jeho důstojníků od místního malíře J. M. Hofreitera, společně s „vražednou zbraní“ a portrétem od Ch. Franka, vytvořily základ pozdější muzejní expozice. Takzvaný Pachelbelův dům v Chebu, v němž byl Valdštejn zavražděn, byl vybrán za sídlo muzea, otevřeného v roce 1874. Sbírky se během staletí rozrůstaly – například v roce 1902 muzeum získalo originální Valdštejnův dopis, dobové noviny se zprávou o chebské vraždě a jiné unikáty (jako na čtyřicet portrétních miniatur ve slonovině s motivy třicetileté války z odkazu vídeňského dvorního rady H. Hallwicha, grafické listy a podobně). V roce 1978 byla z Prahy do Chebu také převezena kolekce památek z osobní výbavy Albrechta z Valdštejna, původně uložená na půdě pražského Valdštejnského paláce. Kuriozitou je vypreparovaný Valdštejnův kůň, pokládaný za nejstarší vycpaninu v Čechách, jenž zahynul v bitvě u Lützenu v roce 1632. Návštěvníci mohou v rámci prohlídky muzea též nahlédnout do autentické místnosti, v níž byl slavný vojevůdce kdysi zavražděn. A podle místní strašidelné pověsti se prý dodnes na chebském hradě v noci zjevuje kočár tažený čtyřmi vraníky, v němž sedí bledý duch Albrechta z Valdštejna s krvavou ránou na prsou, doprovázený šesti bezhlavými jezdci s tasenými meči!
Ivana Mudrová
|
| |
|
|
|
|
