Zahraniční návštěvníci České republiky zpravidla rovnou míří do Prahy a často ani netuší, kolik dalších lákavých míst mají na dosah v blízkém Středočeském kraji, bohatém na památky i přírodní krásy.

Představujeme…Berounsko (okres Beroun)
Pozoruhodné město Beroun – hospodářské, správní i kulturní centrum stejnojmenného okresu, leží pouhých pár desítek kilometrů od Prahy, při dálničním tahu z hlavního města do západní části České republiky (a dále do Německa). Poblíž říčního brodu při obchodní stezce na soutoku Berounky a Litavky existovala osada již v 11. století, avšak královské město v těchto místech vzniklo až o dvě století později. Rozkvět Berouna bohužel často narušovaly válečné šarvátky, zhoubné epidemie, požáry i ničivé povodně, ale zdejší občané (z nichž největší proslulosti dosáhli dovední hrnčíři s typickou místní keramikou) se pokaždé vzpamatovali a své milované město opět dovedli k prosperitě.

Současní návštěvníci obdivují zejména pečlivě opravené a udržované starobylé jádro města, v roce 1992 vyhlášené památkovou rezervací. Nepřehlédnutelné je opevnění z přelomu 13. a 14. století, převážně originální, pouze místy doplněné novodobou maketou, s hradbami, baštami, příkopy a dvěma věžovými branami – Pražskou a Plzeňskou (vyhlídka a výstavní síně). Srdce starého centra tvoří Husovo náměstí s novobarokní radnicí, pyšnící se vkusnou štukovou a figurální výzdobou, v níž objevíme i neobvyklé motivy jako trilobita či plastiku skřítka Klepáčka – postavu z místních pověstí. Tento duch dávného purkmistra byl zabit, protože odmítl vydat městskou pokladnu do  rukou švédských vojáků. Dodnes prý střeží ukrytý poklad a hlásí se tajemným klepáním… V jižní část náměstí upoutá soubor původně gotických štítových domů s renesančními a barokními prvky. Nejstarší z nich, Jenštejnský dům, hostí Muzeum Českého krasu i Geopark Barrandien.

Z dalších pamětihodností ještě připomeňme kostel sv. Jakuba Většího, kašnu, morový sloup a pseudorenesanční Duslovu vilu z roku 1890, postavenou podle projektu A. Wiehla (nyní Městská galerie Beroun). Milovníci romantických zákoutí obdivují pitoreskní Zámečnickou uličku u severních hradeb i malebnou Berounskou Čertovku – říční ostrov s bývalými mlýny, tvořený umělým ramenem Berounky.

Příjemné zážitky nabízí i blízké okolí města – například lesopark Městská hora s rozhlednou a medvědáriem či „hradní hlásku“ vyhlídkové věže na vrchu Děd (492 metrů). Hezká tříkilometrová procházka po naučné stezce Brdatka – Talichovo údolí vede do míst, která si oblíbil Václav Talich (1883-1961) –  velký dirigent, hudební pedagog a klíčová osobnost České filharmonie. V údolí dosud stojí i vila, v níž umělec bydlel. Byl pochován na městském hřbitově a v rámci festivalu Talichův Beroun se u jeho hrobu koná každoročně pietní akt.

Také obec Liteň, ležící asi dvanáct kilometrů od Berouna, je úzce spjata s pobytem hudební osobnosti: světově proslulé operní pěvkyně a filmové herečky Jarmily Novotné-Daubkové (1907-1994). Přestože zemřela daleko od vlasti – v New Yorku, její ostatky spočívají v  novorenesanční rodinné hrobce Daubků na okraji Litně.

Zaměříme-li pozornost na širší okolí Berouna, jako první zmíníme národní kulturní památku Karlštejn – bezesporu nejznámější a nejnavštěvovanější hrad v České republice, který snad ani není třeba podrobněji představovat. Tato impozantní stavba s cennými interiéry, založená slavným panovníkem Karlem IV. ve 14. století jako důstojné sídlo i k uložení korunovačních klenotů, byla několikrát přestavována, ale dosud si uchovala značnou část původního kouzla i majestátnost.

Prohlídku Karlštejna lze vhodně spojit s pěšími výlety v chráněné krajinné oblasti Český kras. Značené turistické stezky směřují např. k Bubovickým vodopádům, do Srbska či k opuštěným lomům u Mořiny. Ale pozor, do labyrintu chodeb je vstup přísně zakázán! Velkolepé scenérie, jako např. Velká Amerika, však stojí za zhlédnutí i jen z vyhlídkových míst. Dobrodružnější výletníci mohou navštívit Skanzen těžby vápence Solvayovy lomy nebo Chrustenickou železorudnou šachtu, zpřístupněné nedaleko Loděnice u Berouna. Během poutavé prohlídky se dozví podrobnosti o důlní těžbě i pověsti o hrůzném přízraku šíleného Hagena. Odlišný obraz „podzemního světa“ nabízejí třípatrové krápníkové Koněpruské jeskyně, největší svého druhu v Čechách, odkryté ve vrchu Zlatý kůň jižně od Berouna.

Také chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, ležící severozápadně od Berouna, potěší milovníky přírody i památek. K okresu Beroun sice náleží jen část tohoto oblíbeného rekreačního území, přesto má co nabídnout: hluboké lesy, ruiny hradů Žebrák a Točník i zajímavou připomínku dávného keltského osídlení (oppidum Stradonice; v zámku Nižbor sídlí Centrum keltské kultury). Vydáme-li se více na jih – k Hořovicím, můžeme navštívit pěkný zámek s parkem, ale především se vypravit na výlet do centrální části Brdské vrchoviny (Střední Brdy) – třeba na méně známou zříceninu Valdek v lesích jižně od Komárova, nedaleko vodní nádrže Záskalská. Oficiální žlutá turistická trasa tudy byla vyznačena teprve před několika lety. Toto impozantní rodové sídlo Zajíců z Valdeka vzniklo ve 13. století jako typický hrad klasické gotiky s okrouhlou obrannou věží.  Ačkoli se po roce 1623 objekt neudržoval a posléze zůstal v troskách, nebyl zapomenut – v 19. století se stal se cílem romantických výletů. Znal ho i největší český básník Karel Hynek Mácha (1810-1836), autor slavné básně Máj i řady próz, z nichž jednu věnoval právě Valdeku. Ke hradu se také vztahují četné pověsti: nejznámější z nich se zmiňuje o Bílé paní, hlídající zakopaný poklad, jehož součást tvoří velký zlatý stůl s dvanácti židlemi. Přízrak prý je urozená dáma, kdysi zavražděná dvěma zběhlými mnichy z nedalekého kláštera Sv. Dobrotivé. Podle jiné verze střeží ukryté cennosti na Valdeku plačící panna, sklánějící se nad rakvičkou dítěte.

Ivana Mudrová